Alan Turing

Alan Mathison Turing byl britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Za války použil své rovnice a nápady ze třicátých let k rozluštění německých válečných kódů, čímž urychlil vítězství Spojenců. 
‍
Už od mala měl zálibu v číslech a počítat se naučil dříve než číst. Bavil se vytvářením nových umělých slov, která ovšem tvořil se striktní logikou a návazností na existující termíny. Pro jeho důslednou logiku byl někdy označován za potížistu. Například si odmítl podepsat svůj občanský průkaz, protože mu bylo při předání řečeno, aby do něj nic nepsal.
‍
Alan studoval matematiku na King's College v Cambridge a v roce 1935 se stal členem akademického sboru. Zabýval se tzv. „Entscheidungsproblem“ - problémem nerozhodnosti. Tento problém spočíval v otázce, zda existuje mechanický proces, kterým je možné rozhodnout o pravdivosti libovolného matematického výroku. Alan zavádí pojem Turingova stroje, teoretického modelu výpočetního stroje, který se poté stal základem informatiky a významně přispěl ke vzniku dnešních počítačů. Turingův stroj mohl nabývat třech hodnot: nula, jedna a prázdné místo. Zapsaná hodnota v buňce se pak přečetla a podle tabulky se splnila instrukce. Alan zjistil, že ne všechny problémy je přístroj schopen vyřešit a dokázal, že neexistuje obecný algoritmus, který by byl schopen vyřešit jakýkoliv problém.
‍
Za druhé světové války se Alan stal hlavním lídrem v týmu, který měl rozpoznat německé šifry Enigmy, což byl přístroj, který byl používán k válečné komunikaci, a to hlavně nacistickým Německem. Úkol to byl téměř nadlidský, Enigma představovala takřka dokonalý přístroj, který umožňoval tajnou a velmi důležitou komunikaci v německé armádě. Alan a jeho tým sestrojili speciální elektromechanické zařízení, které pomohlo britským kryptologům dešifrovat tajné německé zprávy, což byl obrovský úspěch. 
‍
Po válce rozvinul svou revoluční myšlenku univerzálního stroje až do ideje myslících strojů, které by byly schopny se samy učit. Jako první použil pro takový stroj, schopný zastat práci tisíců jiných specializovaných strojů (i lidí), název ”computer”. 
‍
Po válce byl Turing stíhán za homosexualitu, která byla tehdy nezákonná. Po soudním procesu si musel vybrat mezi vězením a takzvanou chemickou kastrací. Zvolil to druhé, protože ve vězení by nemohl vědecky pracovat. O dva roky později, 7. června 1954, spáchal sebevraždu, když snědl jablko napuštěné kyanidem.