Tvoříme příběhy

Monika Podborská: Moje cesta k IT

Z biochemické laboratoře k automatizovaným testům

„Kdyby Monika nepřešla do IT, byla by to tragédie. Ne pro Moniku, ale pro IT. Nevyužít ten talent a kreativitu by byla věčná škoda.“

- Miloš Minařík, Senior DBA, Safetica Technologies

Monča je další úspěšná absolventka Digitální akademie, která se s námi podělila o svůj příběh. Její cesta k IT vedla oklikou přes studium biochemie. Následná práce se správou dat sice nebyla špatná, ale datová analýza tu probíhala pouze v Excelu. Monča se toho ale chtěla naučit víc, a proto se i s kolegyní přihlásila právě do Akademie. V čem jí kurz nakonec pomohl a jak na něj vzpomíná?

„Začátek mojí cesty do IT se datuje do doby, kdy jsem ještě na vysoké dokončovala studium biochemie. Čím víc se moje magisterské studium blížilo ke konci, tím dál byla vidina práce v laboratoři od mého ideálu vysněného povolání. Jednou jsem na tohle téma zavedla konverzaci s bráchou, který se už od střední věnuje programování webových aplikací. Doporučil mi tenkrát, ať si třeba rozšířím obzory o znalosti z IT sféry a naučím se nějaký programovací jazyk, dělat weby nebo pracovat s daty. „Jasně,“ říkala jsem si v duchu a před očima jsem viděla bráchu, jak zamyšleně hledí do obrazovky plné pro mě nesmyslných slov, závorek a středníků.

Akci Foto Zahajeni Dalsi Da

Programování pro mě představovalo větší oříšek než jaderná fyzika. Práce s daty už nezněla tak hrůzostrašně, a tak jsem ji zařadila na svůj TO DO list. Školu jsem úspěšně dokončila a začala pracovat ve větší firmě, kde jsem měla na starost spravování zákaznických účtů, s čímž byla spojená i práce s daty.

Pracovali jsme ale pouze s Excelem, který jsem celkem ovládala už za studia. Nic moc nového jsem se tedy nenaučila a znalosti se mi z hlavy spíš vytrácely. Takže když jednoho dne přišla kolegyně s tím, že Czechitas vypisují kurz Digitální akademie zaměřený na práci s daty, neváhala jsem s přihlášením ani minutu. A musím říct, že to bylo moje prozatím nejlepší kariérní rozhodnutí. Po podání přihlášky a zprávě o úspěšném přijetí do akademie se roztočil kolotoč, ze kterého jsem od té doby už nevystoupila. A jsem za to moc ráda.

Akademie pro mě byla místem, kde jsem získala nové znalosti, rozkoukala se v IT světě, poznala spoustu bezvadných lidí a světe div se – nadchl mě programovací jazyk Python. Představa, že programování je pochopitelné jen pro pár vyvolených, zmizela po několika hodinách „pythonní“ přípravky vedených skvělou lektorkou Kačkou Brabcovou.

Python mě bavil tak moc, že jsem ho protlačila i do svého závěrečného projektu, který byl převážně zaměřený na machine learning.

Na akademii mě, kromě opětovném zapojení mozkových závitů do procesu učení, bavil i kolektiv, který se zde sešel. Účastnice byly z dost odlišných pracovních odvětví, jiných studijních zaměření, některé už měly děti a pracovní zkušenosti, zatímco ostatní teprve dokončovaly studium. Přesto jsme vytvořily super partu, kde jsme si vzájemně pomáhaly a motivovaly se. Lektoři a koučové byli vždy ochotní nám pomoct, dovysvětlit látku, a navíc přidat i info, jak to chodí v praxi. Celá akademie měla velmi unikátní atmosféru, kterou jsem jinde nezažila.

Práce na projektu mě taky nesmírně bavila, i když mě stála spoustu volného času, několik probdělých nocí a pár šedin navíc. Po úspěšném ukončení akademie jsem se chtěla ještě nějaký čas věnovat dalšímu vzdělávání, než si hned hledat práci v IT. Dostatečně jsem si nevěřila. Avšak díky mému mentorovi Miloši Minaříkovi, který mě přesvědčoval, ať to zkusím, jsem se nakonec hecla a šla na pohovor na pozici testerky do firmy Safetica Technologies. Testerky? Ano, ač jsem o testování softwaru do té doby nic moc nevěděla, zkusila jsem to a pohovorem jsem prošla.

Začátky ale nebyly lehké. Po prvních dvou dnech jsem měla hlavu jako balón a chtěla utéct. Teď jsem velmi ráda, že jsem to neudělala. Musím říct, že kluci v týmu mě mezi sebe - jako první holku v kolektivu - skvěle přijali a moc mi v začátcích pomohli svou trpělivostí. A že byla potřeba :).

Akci Foto Da Galavecer

V testování jsem se opravdu našla. Je to obor, kde jsou potřeba hard skills, s kterými mi velmi pomohla akademie – znalost SQL, Pythonu a C#, který jsem se začala kvůli psaní automatizovaných testů učit. Na druhou stranu je potřeba stále rozmýšlet nad testovanou aplikací z „laického“ pohledu zákazníka. V tomhle jsem měla docela výhodu oproti kolegům, protože kromě digitální akademie jsem nebyla „zatížena“ IT vzděláním.

Akademie mě opravdu nakopla tím správným směrem. IT oblast mě baví natolik, že jsem od té doby navštívila plno různých workshopů a konferencí, koučovala jsem SQL na další akademii a prošla několika online kurzy.

Na závěr bych chtěla vzkázat všem, co se rozhodují, jestli se nevydat podobnou cestou - určitě to zkuste! V technických oborech je zatím takový nedostatek holek, že naše přítomnost na IT odděleních je mnohdy provázena nevěřícnými pohledy a jsme brány spíše jako výjimka potvrzující pravidlo. Jsem moc ráda, že je tu taková organizace jako je Czechitas, která pomáhá tohle změnit a vnést větší diverzitu do světa IT.“

- Monika Podborská, Tester, Safetica Technologies

A co ty? Vzděláváš se a zvažuješ změnu kariéry směrem do IT? Neváhej a ozvi se naší HR spojce Lucce!