Tvoříme příběhy

Dana Bajeneza: Moje cesta k IT

Ze školství do IT

Je tu prostřední neděle v měsíci a my pro vás máme další inspirativní příběh o cestě do IT. I v novém roce budeme s příběhy pokračovat, takže na našem blogu najdete obrovskou dávku inspirace. Tentokrát jsme pro vás připravili rozhovor s bývalou učitelkou Danou Bajenezou. Dana prošla naší Digitální akademií v Brně a získala díky ní práci ve firmě Dataweps. Pojďte si přečíst o tom, jak se sžívá se svou novou rolí datové analytičky a jak jí k jejímu získání dopomohlo absolvování brněnské Digitální akademie Lite.

Dana Bajeneza S Ditus

Když se ohlédneš za svým studiem, je tam nějaká nitka, která tě přivedla k IT? 

Na základce mě nejvíc bavilo kreslení, takže jsem šla na střední školu textilní. Před maturitou jsem se začala bát, že nenajdu jako návrhářka uplatnění, tak jsem si dobrovolně zvolila matiku jako maturitní předmět a poté šla na pajdák, kombinace výtvarka a matematika v Hradci Králové. Po návratu do Brna jsem chtěla pokračovat v matematice a lákala mě i deskriptivní geometrie, kterou jsem začala studovat na přírodovědě. Současně jsem se pustila do práce jako externista na Mendelově univerzitě pro výuku matematiky. Po dokončení bakalářské deskriptivy jsem se dala do doktorského oboru Obecné otázky matematiky taky na přírodovědě. 

Takže matematika ve finále převálcovala kreslení? 

Kreslení šlo bohužel stranou, i když jednou se k němu plánuji vrátit. Souběžně se studiem jsem měla vždy plný úvazek někde na střední škole a k tomu poloviční úvazek na univerzitě. Časově to bylo hodně na knop, ale bylo to kvůli penězům. Chtěla jsem se osamostatnit, takže jsem si vzala hypotéku na byt. I tak mi po všech nutných výdajích a splátkách nezbývalo moc.

Počkat, počkat… Plný a k tomu poloviční úvazek a k tomu ještě dizertace. To snad není v lidských silách. 

Naštěstí to bylo všechno v jedné ose, takže jsem se každým stanovištěm přibližovala k domovu, ale je pravda, že volný čas jsem neměla nebo jsem ho trávila právě nad dizertací. Ta střední škola byla spíš srdeční záležitost, všichni učitelé měli ke svému úvazku ještě nějakou jazykovku atd.

Jak dlouho jsi tento zápřah zvládala? 

Zpětně si vyčítám, že jsem tak dlouho setrvávala v nespokojenosti.

Deset let, přičemž těch posledních pět bylo opravdu krizových. Zpětně si vyčítám, že jsem tak dlouho setrvávala v nespokojenosti. Pořád jsem si říkala, ještě dodělám doktorát, ještě doučím svou třídu. Na střední mě držela dobrá parta lidí a i ty děti jsem měla ráda. Úkoly ale dál nabývaly a nikdo to neviděl, natož ocenil.  Pak přišly některé kroky vedení, načež se ta pevná parta začala rozsypávat. Kolegové, na kterých mi záleželo, odešli, tak jsem to udělala i já. Všechno se to zlomilo v roce 2015, kdy jsem otěhotněla, obhájila dizertaci, vdala se a porodila dceru.

Jak ses dozvěděla o Digitální akademii? 

V průběhu mateřské mi kamarádka Katka Brabcová (lektorka přípravky na Python, poz. aut.) začala posílat články o Czechitas a vysvětlila mi, že to jde zkrátka i jinak. Katka si prošla de facto tím stejným jako já. Nebyla spokojená jako učitelka, dala výpověď, prošla Digitální akademií a říkala, že je to úplně o něčem jiném. S dcerou jsem už nechtěla mít jeden a půl úvazku, ale jeden plný úvazek, kde bych byla ohodnocena tak, abych si sama sebe mohla vážit. Tak jsem se začala dívat po nových pracovních možnostech. Chyběly mi však konkrétní IT dovednosti a odvaha to zkusit. S obojím mi pomohla Digitální akademie.

Jaké bylo po těch letech za katedrou usednout zase do studentské lavice? 

Role studenta se mi líbila. Prodloužila jsem si kvůli akademii mateřskou o tři měsíce, které jsem strávila s Czechitas, a byl to pro mě perfektní návrat mezi dospělé. Znovu jsem musela přemýšlet a soustředit se. Samozřejmě, že tam byly maminky, ale neřešily jsme jen ty dětské věci.

Jak Akademii hodnotíš?

Moc se mi líbila statistika, Excel a obecný úvod, kde jsme se dozvěděly, o čem datová analýza je a kde ji lze využít. Celkově si ale nejvíc cením přátelské atmosféry. 

024 Fotokoutek Dsc 3871

První hodinu jsem si říkala: „Jejda, vypadáme jako hodně různorodá skupina. Starší, mladší, maminky,“ přemýšlela jsem, jestli vůbec zapadnu.  Trochu jsem ze začátku pochybovala o těch silných slovech, o kamarádkách z Czechitas, ale pochybnosti se brzo rozpustily. Utvořily jsme menší skupinky, ale přesto jsme byly schopny fungovat i jako celek, jako banda. Byl to šílený babinec, já jsem byla po dlouhé době v takovém kolektivu žen a vypadalo to někdy tak, že nám snad pusy upadnou.  V takovém prostředí se člověk opravdu nebojí. Akademie a taky všechny exkurze mi dodaly odvahu. Prostě se nebát a zkusit to. Podpora za mnou a takové to „holky s holkama“, to, že na nic nejsem sama, že se podržíme. Bylo to vidět i v závěrečných projektech, když někomu něco nešlo, tak jsme si poradily. Je to taková komunita, která si pomůže.

Co bys vzkázala holkám, které zvažují přihlášku do Akademie? 

Hlavně, ať se nebojí a ať si taky na nejbližší tři měsíce nic neplánují. Když jsme začaly pracovat na projektech, tak šlo všechno stranou.

Ještě v průběhu Akademie sis zvládla najít práci ve firmě Dataweps, která je do Akademie zapojena jako jeden z partnerů. Jak to celé probíhalo?

Celý ten týden byl hrozně hektický. Moje volno začíná kolem 21:30, kdy uspím dceru. Nejprve jsem si na Slacku přečetla nabídku od RoiHunters, začala jsem si upravovat CV a než jsem ho měla hotové, byla tam druhá nabídka - od Dataweps, což je firma, která se mi strašně líbila a kam jsem opravdu moc chtěla. Líbilo se mi, že chtěli „jenom“ Excel. Dnes už vím, že to rozhodně není „jenom“ a že není Excel jako Excel. Řekla jsem si, že za zkoušku nic nedám. Když jsme byli u nich na exkurzi, tak nás sami povzbudili, že nemusíme být hotoví ajťáci, že každý má nějakou přidanou hodnotu. Tak jsem statečně odepsala.

V tom týdnu jsme odevzdávali projekt, věděla jsem, že mě čeká závěrečný test a do toho jsem ještě měla pohovor, na kterém mi hodně záleželo. Na pohovor jsem si vzala svůj počítač, protože jsem na něj zvyklá a dobře jsem udělala. Praktická část byla práce s Excelem. Když jsem něco nevěděla, tak jsem se zeptala. Trvalo to skoro tři hodiny, ale strašně to uteklo. Pak jsem vyšla a nebyla jsem si vůbec jistá, jestli jsem odpovídala dobře, natož zda jsem se prodala. V 11 večer mi přišla zpráva, že po zvážení mě berou.

Copy Of Dsc 5104

Jak jsi to prožívala? 

Byla jsem hrozně ráda. Honza Mayer (CEO Dataweps, lektor DA, pozn. aut.) mi byl velice sympatický od začátku Akademie. Firma mě zase nadchla svou velikostí, takže jsem byla šťastná. Nejtěžší teď je, že jsem nováček, že všichni ví víc než já. 

Máš za sebou první dva týdny v práci, jak ses zatím adaptovala? 

První den jsem do nové práce šla trochu vyplašená, protože jsem šla „až“ v osm.… Byla jsem tam první. Ta skladba dne je taky dost o něčem jiném. „Během toho, co se ti to stahuje, si zajdi na čaj, to se bude stahovat dlouho.“ Takže čaj a klid. Ne, že bychom se flákali, ale na záchod jdeš prostě kdy chceš. Samozřejmě, občas jsou tam taky fofry, ale nejsem z práce ani tak unavená, protože člověk nemusí být až tak ve střehu a nemusí pořád o něčem mluvit. Já byla zvyklá mluvit od 8 do 17. hodin. Do školy jsme chodili na sedmou, teď si musíš něco vytisknout - nejede tiskárna, tak běžíš nahoru, pak máš dozor, učíš, pětiminutová pauza, dozor v jídelně a pak ještě konzultace. No, je to rozdíl. Teď mě čeká hlavně osamostatňovaní.

Nastoupila jsi na pozici juniorní Data Analyst. Co konkrétně děláš? 

Mám na starost největšího klienta Alzu a zajišťuji support. Kontroluji, zda se napárovalo dostatečné množství produktů.

Představ si, že to čte někdo, kdo vůbec neví, co Dataweps dělá…

Pak doporučím přečíst si, co je Azor. Alza nám pošle seznam produktů a my máme v rámci jimi zvolených eshopů najít za kolik a v jakém množství se výrobky prodávají. Dá se hrát s tím, proč se nějaké produkty našly nebo nenašly. Musím tedy nastavovat filtry a vymýšlet, co zadávat do vyhledávacího programu, aby napárování bylo co nejlepší  - co nejvíc a správně. Není jednotná cesta, jak toho dosáhnout. Když zapneš jeden filtr, tak vyrušíš jinou množinu výrobků. Říkám to trochu překotně, protože jsem toho plná.

Máš nějaké plány, kam se posouvat dál?

Zůstat v Datawepsu. Zdokonalit se v tom, co dělám, abych byla platným členem týmu a zároveň, abych byla i dobrá máma a zvládala dceři kompenzovat čas. Napadlo mě i koučování v Czechitas. Hlavní cíl na tento rok je vše ustálit a zvládnout návrat do práce tak, abychom byly dcera i já spokojené.

Moc děkujeme Daně za super inspirativní rozhovor. A co ty? Uvažuješ o změně zaměstnání a láká tě IT? Neváhej a ozvi se naší Adéle.