Digitální akademie: Testování Brno očima studentek

Představte si, že sedíte v místnosti plné lidí, které neznáte, a máte za úkol během jednoho dne vytvořit pětičlenný tým. Tým, se kterým budete následující tři měsíce dennodenně v kontaktu a pracovat společně na projektech v rámci Digitální akademie. Trochu děsivé, že? Není ale třeba se bát, ony všechny ty holky, co s vámi sedí v místnosti, mají úplně stejné pocity a stejný cíl jako vy, během tří měsíců se připravit na obrovskou kariérní změnu. Náš tým Cupcakes si spolu sedl jako prd* na hrnec a během tří měsíců se z nás stala parta kamarádek, která spolu má nakonec víc společného, než se ze začátku zdálo.

Spouštěč byla touha změnit svůj svět a dokázat, že to vše zvládneme v situacích, kdy jsme sami s dětmi, na mateřské s jedním, dvěma či třemi dětmi, při práci a v dalších složitých životních situacích. 

Spousta naší energie a nadšení nás držela všechny večery, noci i rána u studia. Vzkaz, který jsme si na začátku psaly pro naše budoucí „já“ vás na konci překvapí. Rozhodně se nedržte zpátky a napište si tam svoje touhy a cíle, po kterých toužíte. 

První hodiny teorie a okamžitý start do prvního sprintu, kdy si hledáte svoji vlastní cestu nebyl jednoduchý, ale náš zápal pro věc nás hnal dál a spojoval pomalu náš tým. První, druhý a třetí sprint, kdy i ve spaní zapisujete bugy a píšete test casy, ráno u snídaně přemýšlíte, kdy zase budete mít chvilku posunout vše dál a už neexistuje cesty zpět, máte to prostě stále v hlavě.

A to byl vlastně jen začátek a vše běželo dál testování pomocí api, lekce Gitu, databáze, low-code automatizace proložené exkurzemi a kariérními workshopy. Vše proběhlo neuvěřitelnou rychlostí a s pocitem, že nechceme, aby to vše skončilo se přibližoval test.

Den testu jsme nepromarnily ani vteřinu a až se zvláštním pocitem uspokojení a toho, že už opravdu víc nevíme jsme test večer uzavřely. 🙂

Někteří tvrdí, že jediné, co je ještě náročnější než běžný test, je účast na Hackathonu. Hackathon, to je 12 hodinový maraton, při kterém ukážete, co vše jste se v Akademii naučily a možná ještě více. Na začátku Akademie jsem si vůbec nedokázala představit, že strávím celý den testováním. Před samotným Hackathonem jsme se několikrát sešly, abychom probraly svoji strategii. Velký dík patří i našim mentorkám, které nám sice nic neprozradily, ale šikovně nás otázkami vedly k tomu, abychom si na všechno přišly samy. Abych nezkazila překvapení pro naše následovnice, prozradím jen tolik, že mít připravené strategie před Hackathonem je skvělé. Nicméně klíčové je znát jak silné stránky svého týmu, tak i jeho slabiny a umět efektivně komunikovat. Strategie se totiž může rychle změnit, když se ocitnete tváří v tvář s objemem práce, který před vámi ten den leží. Neméně důležité je mít dostatek dobrých pochoutek a nápojů. A konečně, veškerou práci usnadňuje správná nálada, kterou jsme si udržovaly třeba prostřednictvím „beruščích válek“.

Ještě než veškeré naše úsilí a snahu ukončí Galavečer, nás čekaly další důležité úkoly, sepsání dokumentace k hackatonu, příprava a nacvičení prezentace. Samotný večer už byl jen třešničkou na dortu a završení tříměsíčního snažení, kdy jsme tak trochu zanedbávali domácnosti a rodiny. Odměnou jsou nabité zkušenosti a nová přátelství.  

Na Galavečer, jsme se sešly všechny v plné parádě, všem to moc slušelo a dobře jsme se bavily, ale ještě nás čekal nelehký úkol a tím byla prezentace hackatonu. Všechny týmy postupně porotě prezentovaly přípravu, průběh a kolik toho stihly otestovat, jakou zvolily taktiku, kolik nahlásily bugů a kolik jich porota schválila, po 7 minutách, tak dlouho měla prezentace trvat, týmy nakonec odpovídaly na všetečné otázky poroty. Potom jsme už jen s napětím, při dobrém občerstvení a pití, čekaly na výsledek, kdo, že získá pověstného hvězdného Unicorna a myslím, že to bylo veliké překvapení, protože v podzimním běhu 2023 ho získal tým, který si na začátku vybral název Cupcakes alias buchtičky a vůbec tomu v prvním okamžiku nevěřily, protože všechny týmy byly skvělé a i podle hlavního porotce Honzy, byly týmy velmi vyrovnané a rozdíly nepatrné, a body byly uděleny i za automatizaci.  

Nervozita a strach přítomný během prvního dne jsme použily coby společného nepřítele. Naučily jsme se, jak spolupracovat, pomáhat si s přespáváním pro ty, které dojížděly, sdílení informací a zdrojů. V průběhu Akademie se z nás stala skupina kamarádek, které se podporují a vyměňují zkušenosti a doufáme, že tomu tak zůstane i do budoucna. 

Poslední slova budou opakované díky lektorům, koučům, našim úžasným mentorkám Kačce a Markétce, a ty největší, těm, kteří nás podporovali během této neskutečné jízdy, měli s námi trpělivost až skoro do Vánoc.