Nastartuj svou kariéru

• Pokud studuješ program Work In Tech Ukraine nebo se rozhodneš se do něj přihlásit, po absolvování prvního kurzu tebou vybraného oboru (IT support nebo Digital Marketing) se můžeš přihlásit zdarma do kurzu češtiny a angličtiny u naší partnerské organizace InBáze. Více informací najdeš zde. 
• Vyhledej kurz češtiny pro cizince ve tvém městě. Mnoho komunitních center nebo knihoven nyní pořádá pro ukrajinské uprchlíky tyto kurzy zdarma. 
• Prozkoumej příležitosti, které nabízí platformy jako jsou například Duolingo, Seduo, Movapp, Umíme česky, Slovníčky, Presto škola, Plus4u
• Procvičuj jazyk, který se učíš, kdykoliv to bude možné. Povídej si v novém jazyce s přáteli či spolužáky, komunikuj česky či anglicky v obchodě, v práci, na sociálních sítích a nezapomeň ani na pasivní učení se pomocí sledování filmů, čtení knih či poslechu podcastů. Praktické využití nového jazyka ti nejen pomůže, ale navíc tě bude bavit. 

• Práce na profesním rozvoji je na dnešním rychle se měnícím trhu práce aktivitou na celý život. Pokud práci hledáme pouze v momentě, kdy ji potřebujeme změnit, přicházíme v mezičase o spoustu zajímavých nabídek, které se na trhu práce točí.
• Naučit se dobře se prezentovat nám pomůže potkávat se s nabídkami práce, které jsou zajímavé, pokud se budeme prezentovat dlouhodobě konzistentně, autenticky a srozumitelně.
• V prezentaci sami sebe na trhu práce nejde jen o přehled našich odborných znalostí a schopností, ale také našich měkkých dovedností (tzv. softs skills jako jsou schopnosti komunikace, kreativity, kooperace a podobně), co z toho jsou naše talenty, jaká je naše vize (kam se chci v práci dále rozvíjet), naše hodnoty (co je pro nás v práci důležité).
• V prezentaci odborných znalostí (tzv. hard skills) je důležité uvádět, jak businessové (např. vedení projektů, business development aktivity, sales, vedení týmů, práce u různých klientů), tak technické (IT). V obou případech je podstatné být specifický, uvádět konkrétní příklady a úrovně zkušeností. Např. u vedení projektu uvést typ projektu, velikost, vlastní zodpovědnost za konkrétní věci, výstupy a výsledky. U IT dovedností je důležité uvést úroveň znalosti práce s danou technologií – např. Excel umím až do úrovně kontingenčních tabulek, maker. Jaké odborné znalosti si osvojíš absolvováním studijních programů pro Ukrajince s Czechitas? Podívej se na náplň kurzu a udělej si vlastní seznam nově nabytých znalostí.
• U prezentace vlastních měkkých dovedností je podstatné je spojit s příklady konkrétní práce – např. mám velmi dobré komunikační dovednosti – při krizové situaci s časovým zpožděním na určitém projektu jsem dokázal/a navrhnout a s klientem domluvit plán B, který finálně vedl k větší spokojenosti i úsporám na straně klienta.
• Při prezentaci vize je důležité si promyslet, kam chceš v IT či marketingu směřovat: chceš se profilovat čistě jako technický člověk (jít v dané IT expertíze do hloubky, či se profilovat znalostí více technologií do šířky), nebo jako člověk, který bude spojovat business praxi s IT nebo marketingem? Chceš využívat v budoucnu i některé z dovedností, praxe z minula, či chceš začít v nějaké specializaci zcela od píky?
• Pracovní hodnoty jsou důležité už ve chvíli, kdy začínáš přemýšlet, která firma je pro tebe ta pravá. Hodnoty jako jsou způsob komunikace ve firmě, firemní kultura, chování se zaměstnanců k sobě navzájem uvidíš naživo minimálně na pohovoru. Je dobré si sepsat TOP 10 hodnot, které jsou pro tebe v práci aktuálně důležité. Bude to např. svoboda, možnost tvořit, řád a pravidla, či spolupráce.
• Uvědom si, že všechny součásti osobní značky se v průběhu času mění. Někdy zásadně (např. často vlivem změny v soukromí: narození dětí, péče o rodiče, nemoc, přestěhování se) a někdy nenápadně (např. jsme na stejné pracovní pozici, ale postupem let se nám i tak proměňují kompetence, zodpovědnosti, pracovní náplň). Je důležité si aktualizovat naši profesní prezentaci průběžně, a to alespoň 1x za rok.
• V dnešní době máme téměř všichni dvě identity – jednu online a jednu osobní. A nikdy nevíme, zda si někdo bude tvořit první dojem na základní osobního setkání (např. kolega nás představí o pauze na konferenci, na hackatonu), či na základě naší online prezentace (vystavené CV či LinkedIn). Dělejme tedy vše pro to, aby první dojem byl konzistentní.
• Než se pustíme do tvorby naší sebeprezentace (CV, LinkedIn, web portfolio atd.), je dobré si vytvořit určitý filtr, na koho na trhu informacemi míříme: je to malá, či velká firma, je to firma v ČR, či v zahraničí (a na jakém trhu), je to přímo IT firma či IT/data oddělení např. v bance, hledám firmu, co umožňuje práci na dálku / part time, je to firma, kde budu fungovat jako externí dodavatel, nebo hledám zaměstnavatele, je to firma, kde se oficiálně mluví česky, či jiným jazykem, atd.? Tento seznam (chci / může být / nechci) si doporučujeme sepsat a mít ho na očích jako takový kompas pro další práci, protože tvoje sebeprezentace pro “punkový start-up” a pro korporátní pozici bude vypadat jinak.

• Zvolme si jazyk, ve kterém budeme životopis psát. Měli bychom přizpůsobit jazyk firmě, ve které se ucházíme o práci. Je hlavním komunikačním jazykem čeština nebo angličtina? Jaké požadavky jsou napsány v popisu pracovní pozice? A v jakém jazyce náš potenciální zaměstnavatel komunikuje? To jsou faktory, na základě kterých bychom se měli rozhodnout, jaký jazyk vybrat. 
• Nezapomeňme, že forma životopisu není jen o kreativitě v grafickém zpracování (firmy, které navenek komunikují formálněji, pravděpodobně preferují formálnější podobu CV, a naopak). Je to i o adekvátnosti zvolené stylistiky (více či méně formální jazyk, vhodnost použití anglicismů, terminologie v daném oboru atd.).
• Počítejme se standardem délky cca dvě A4. I u absolventů se většinou dostaneme se studentskými stážemi, praxemi, dobrovolničením minimálně na jednu a půl A4. Jedna stránka opravdu nestačí na to, abychom ukázali úroveň a konkrétní výsledky naší dosavadní praxe.
• Než se vrhneme na obsah, je fajn si promyslet také pořadí sekcí. Je to jako s rolováním webovky: co je nahoře se automaticky považuje za to důležité a většinou to uvízne v hlavě jako podstatná informace. Čím níže jdeme (ať na webu nebo v sekcích CV), tím tomu dáváme automaticky menší míru důležitosti.
• V záhlaví nechme opravdu jen to podstatné: nejdůležitější je, aby nás personalisté mohli s nabídkou kontaktovat. Patří zde e-mail, mobil, ideálně odkaz na LinkedIn profil, případně GitHub profil či další profesní portfolia. Fotka, adresa bydliště, datum narození, národnost – toto vše je na tvém zvážení. Nejde o povinné položky. Doporučujeme je uvádět ve chvíli, kdy ti to něco přinese (např. při hledání práce v Dublinu uvedu, že tam mám bydliště). Neuvádíme, pokud by to mohlo být zavádějící (např. neuvádím trvalé bydliště, když hledám práci jinde). Samozřejmě zde platí pravidlo, že pokud nějaké výběrové řízení nějakou z položek vyloženě zakazuje (např. Google zakazuje přikládat fotky, uvádět pohlaví, či národnost) či přikazuje (např. uveď datum narození), tak se řídíme podle těchto instrukcí.
• Jedna z novějších sekcí v poslední době je úvodní sekce CV, což je “výcuc” z motivačního dopisu. Tady můžeš uvést např. svoji profesní vizi, shrnutí úspěchů, nejlepších měkkých i odborných dovedností či důležité certifikáty. Můžeš uvést jen něco z výše uvedeného, či úvod “namíchat” ze všech těchto položek. Tato sekce je podstatná zejména ve chvíli, kdy profesně tranzitujeme do nového oboru a z naší dosavadní praxe (např. účetní) by nebylo zřejmé, že usilujeme o přechod (např. na pozici datového analytika).
• Srdcem životopisu je praxe. Ta by měla obsahovat: od – do na dané pozici, název pozice, název firmy (případně 4 až 5 slov o typu a zaměření), vlastní popis zodpovědnosti a výstupů, kterých jsme na pozici dosáhli. Pozor na názvy pozic, pohled na seznam by měl dát představu, co bylo náplní práce. Název pozice by měl být jasný (např. projektový manažer IT development pro SAP). Vyvarujme se pouze opisům názvů pozic ze smlouvy, kde nejde tušit, co se pod názvem skrývá (např. manažer opatření 3.2.JPD3). V takovém případě uprav název do popisu, aby byl srozumitelný i navenek. S názvem pozice si ale nevystačíme – např. projekťák může mít v každé firmě velmi rozdílné kompetence. Je tedy důležité v odrážkách doplnit, za co jsme byli/jsme zodpovědní (např. řízení dodávky aktualizace systému xyz u bankovního klienta, se zodpovědností řízení IT týmu 10 lidí, budgetu cca 30 mil. CZK, zodpovědnost za propojení na stávající mobilní aplikaci klienta) a co byly naše výsledky práce (úspěšné ukončení projektu v plánovaném čase a rozšíření zakázky o další 3 evropské regiony). Jde-li to, vložíme URL odkaz na výstupy (např. na web konference, kterou jsme organizovali, na video, kde přednášíme, na produkt vytvořený pro klienta). Samozřejmě uveřejňujeme jen to, co je z hlediska kodexu bývalého zaměstnavatele možné. 
• Pokud nemáme klasickou pracovní praxi odpovídající IT či marketingu (ale můžeš zmínit i spolupráci s lidmi z těchto oborů např. v rámci interních firemních projektů), věnujme se o to více popisu vzdělávání, které můžeme rozdělit na 1. formální vzdělávání a 2. neformální vzdělávání / kurzy / workshopy. Platí, že čím delší dobu jsme od “klasické” školy, tak tím je méně důležitá a je důležité ukázat, jak se vzděláváme průběžně. Sekci kurzy / workshopy / neformální vzdělávání tedy nadřadíme nad univerzitu nebo střední školu. A hlavně uvedeme: rok/měsíce absolvování kurzu, název kurzu, organizátora, délku kurzu (aby byl jasný rozdíl mezi 3 hod a 300 hod kurzy), výstupy studentských / absolventských prací. Kde lze uvést URL odkazy (např. na popis kurzu, organizátora a hlavně na výstupy, tak je vložíme). Nezapomínejme, že do této sekce patří i samostudium. Nemáme na mysli 10minutové YouTube video, ale určitě sem patří zejména systematicky zpracované online kurzy, které jsi absolvoval/a např. z www.coursera.org, www.edx.org, www.udemy.com. 
• U profesního tranzitu z oboru do oboru je ceněna, vedle dalšího profesního technického vzdělávání, jakákoliv jiná než klasická praxe z full-time zaměstnání. Jak ji ale získat a kam ji zapsat? Může jít o 1. stáže či dobrovolnické praxe a 2. Studentské či jiné vlastní projekty. Stáže se v dnešní době nabízejí neplacené, ale i v nějakém nižším základu placené. Pokud jsi nenašl/a nabídku stáže ve vysněné firmě, neboj se sám/a aktivně zeptat. Pokud je stáž “více koukací” (převahu času se učíš), pak doporučujeme v sekci vzdělávání vytvořit podsekci právě pro tento typ stáže. Pokud je stáž “více pracovní” (převahu času se podílíš opravdu na reálných úkolech), pak doporučujeme toto klidně zahrnout do sekce Praxe. Další možností, jak praxi získat a netočit se v bludném kolečku (=nemám praxi, tak mě nikde nechtějí, a tím nemohu získat praxi), je pracovat na vlastním projektu. Ten může řešit nějaké tvoje téma (např. si vytvoříš malý e-tool, co ti urychlí stávající práci, vytvoříš sérii inspirativních příspěvků na sociální sítě, naprogramuješ si vlastní web). Nebo se porozhlédni v okolí a nabídni svoji odbornost (byť je na začátku menší) např. své oblíbené neziskovce či menší začínající firmě (např. jim pomůžeš nastavit sběr dat a pak je vizualizovat, můžeš jim udělat základní web). Tyto aktivity můžeš zahrnout do CV sekce Praxe, či si vytvořit zcela novou sekci např. Vlastní projekty.
• Asi všichni víme, že zasílané CV by mělo odpovídat stylem a textací poptávce. Pokud jsi našel/našla inzerát pracovní pozice, co se ti líbí, doporučujeme si ho vytisknout nebo uložit online a pak si označit v inzerátu klíčová slova (např. SAP, projektové řízení, Java, vedení malých týmů, komunikace s klienty) a porovnat si, zda se opravdu všechny tyto klíčové pojmy nachází i ve tvém CV. Nicméně se neboj vytvořit si také univerzálnější CV a zkus ho poslat s dobrým motivačním / průvodním dopisem firmě, která se ti líbí. Ne všechny firmy budou reagovat, ne vždy se trefíš do období náboru, ale zvyšuješ si tím šanci dostat se i na místa, které se neobjevují v klasické inzerci. A pokud zaslaný profil zaujme, firma si ho může uložit a oslovit tě později. PS: samozřejmostí je, pokud to firma nechce výslovně jinak (např. přes jejich web formulář), CV posílat v pdf, kde v názvu jsou ideálně tyto informace: “201906_CV_JanaNovackova_Avast”.

• Nezapomeňme, že kromě LinkedInu existuje řada jiných profesionálních sítí. Není třeba být aktivní na všech, ale vyberme si tu, kterou je zvykem používat v dané zemi, kde se o práci ucházíme. V Česku i na Ukrajině je populární již zmiňovaný LinkedIn, ale např. na německém trhu je populární podobná síť www.xing.com, jinde to může být AI využívající www.jobcase.com, v Číně to je www.dajie.com. Ať je tedy trh, kde chceš prodávat profesní expertízu, kdekoli, resp. ať je online profesní platforma pro tvou sebeprezentaci jakákoliv, následující body jsou zobecnitelné pro všechny typy sociálních profesních sítí. 
• Stejně důležitá je také volba jazyka, jak a komu se chceme prezentovat (ano, platí to tu stejně, možná i více než u zpracování CV). Pokud chci lokálně podnikat v místě mého aktuálního bydliště v Česku a poskytovat IT microservices, budu potřebovat češtinu a není potřeba profil psát v angličtině. Pokud směřuji do korporátu a na anglo-americký trh, pak je volba angličtiny jasná. Pokud budu na Xingu, pak bude možná ideální volba němčina a angličtina. A po volbě jazyka je fajn si uvědomit, do jaké míry bude tvoje prezentace ne/formální.
• S online portfolii / profesními sociálními sítěmi (LinkedIn & spol.) je fajn pracovat nejen jako s online CV, ale vytěžit maximálně jejich potenciál. Jedním z nich je možnost přikládat přílohy, které mohou sloužit jako příklady konkrétních výstupů tvé práce (ve většině příkladů lze přikládat odkazy, videa, fotografie, prezentace, pdf atd.). Doporučujeme využívat tuto možnost, protože do formátu CV se ne vždy vše vejde nebo hodí.
• Profesní sociální sítě jsou sociální média se vším všudy. S klady i zápory. Promysli si, které informace o sobě chceš nechat veřejné a do jaké míry chceš jít do detailu. Pozor také samozřejmě na to, co podléhá NDA (dohodě o mlčenlivosti), pokud jsi někde nějakou takovou smlouvu podepisoval/a.
• Na druhou stranu máme možnost prezentovat naši práci a schopnosti kontinuálně – ne jen narychlo, kdy práci už potřebujeme změnit. Díky těmto nástrojům se tak můžeme dostat dlouhodobě do povědomí lidí, kteří si nás postupně škatulkují. Zejména při profesních tranzitech do nových oborů je fajn, abychom dali vědět, že se např. z back office / z vědy / z obchodu posouváme např. více do technických pozic. Pokud toto nedáváme aktivně vědět, pak se ochuzujeme zejména o nabídky typu referral (doporučení zaměstnanců). Protože když nevím, že např. Alena z účtárny firmy ABC už má za sebou intenzivní tříměsíční rekvalifikační kurz IT a dvouměsíční stáž, tak jí asi těžko nabídku juniorní IT pozici u nás ve firmě, protože si myslím, že Alena je prostě účetní s ambicí účetní.
• Sociální sítě obecně mají rády aktivitu. A to aktivitu průběžnou. Naše doporučení je: “raději méně a často, než hodně a občas”. Konkrétně je fajn si říci, jaká je aktuální kapacita se profilu věnovat. Jsme vytížení a práci aktuálně nehledáme? I tak doporučujeme věnovat profilu alespoň 10 minut týdně. Když se blížíme aktuální fázi hledání, je fajn zvýšit intenzitu. A opačně: určitě se nevyplácí strategie, kdy jsme 6 let ve firmě, práci nehledáme, na profil jsme se již 6 let nepodívali a ve chvíli, kdy začínáme hledat, máme strach na profilu něco měnit, protože si toho pak může všimnout šéf / kolegové, kteří o našich zaječích úmyslech ještě neví.
• Interaktivita č. 1 – minimum pro interakci je odpovídání na propojení v dané síti. LinkedIn & spol. nejsou sítě přátel (jako Facebook), ale jsou to sítě profesních spojení a příležitostí. Pokud síť budeš držet na 20 kontaktech lidí, kteří s tebou sedí v kanceláři, bohužel si moc profesní obzory nerozšíříš. Strategie schvalování kontaktů je samozřejmě na tobě (od LinkedIn “LION” lidí = lidí otevřených přijímat jakékoliv kontakty, přes strategii přijímat jen kontakty ve chvíli, když ti někdo napíše důvod propojení se, po kontakty s lidmi, které opravdu znáš z práce osobně). Výhoda těchto sítí je, že můžeme u zajímavých přispěvatelů sledovat novinky, trendy z oboru a to, co nás zajímá. Nebo se takto dostat již k výše zmíněným referral nabídkám práce, které se na portálech práce nikdy neobjeví.
• Interaktivita č. 2 – minimálně na LinkedIn je možné pracovat s ohodnocením kompetencí (Skills Endorsement) a s dáváním / přijímáním referencí. Určitě doporučujeme tyto funkce využívat. Výhodou je, že hodnocení není anonymní, takže pro čtenáře má určitou váhu. Zároveň nezapomínejme, že i tebou napsané doporučení někomu jinému vypovídá i něco o tobě.
• Interaktivita č. 3 – tvoř obsah i ty. Obsahem mohou být v minimální podobě komentáře v zajímavých oborových diskusích. Můžou to být i posty, blogové články, podcasty nebo videa. Pokud jsme v oboru nováčci, můžeme obor komentovat právě očima nováčka, např. akce, na kterých jsme byli (zajímavé konference, hackatony), knihy, články, které jsme četli. Uvádět můžeme naši zkušenost na studentských, dobrovolnických projektech. I když jsme na začátku nové profesní cesty, vždy můžeme inspirovat někoho, kdo je krok, dva za námi.
• Propojme náš profil na profesních sociálních sítích s naší další profesní sebeprezentací – do úvodu vlož jako přílohu CV, link na náš profil na Git Hub, na naše další projekty. To můžeme udělat samozřejmě obousměrně. Podmínkou samozřejmě je nezapomínat náš profil pravidelně aktualizovat tak, aby odpovídal naší aktuální profesní cestě a vizi

A pokud bys ráda hledal/a pracovala vzdáleně pro firmu se sídlem na Ukrajině, podívej se na: 

• DEV
• Happy Monday 
• DOU
• Rabota
• Work

Nezapomeň, že na potenciální zaměstnavatele je důležité udělat dobrý dojem. První oslovení v Česku probíhá zpravidla přes e-mail nebo již zmiňovanou profesní síť LinkedIn a je třeba si dát pozor na gramatiku i dodržování formálního tónu komunikace. Je důležité být profesionální, ale zároveň přirozený. Samozřejmostí je také respektování etiky - odpovídej flexibilně, dodržuj termíny a na pohovor přijď včas a připraven/a. 

• Na pohovor se nepřipravujeme až při pozvání pohovor. Celá příprava na potencionální pohovor začíná už v momentu, kdy se rozhodujeme pro změnu práce, začínáme si monitorovat trh a přemýšlíme, jak prezentovat naši profesní expertízu, tj. profesní brand na trhu práce. Sepisujeme si, koho a kde oslovit, co nabízíme, jak a kde to nabízíme atd. Zdůraznili bychom slovo “sepisujeme si”. Je rozdíl přistupovat k hledání práce a přípravě na pohovor jen mentálně (skládat si myšlenky jen tak v hlavě) a přistoupit k tomu trochu systematičtěji – jako k projektu.
• Založ si textový dokument / tabulku, kde si budeš evidovat firmy, které tě zaujaly, a to s informacemi jako: jméno firmy, web, sociální sítě, odkaz na inzerát (pokud je), plusy a mínusy, co se ti na firmě a vypsané pozici ne/líbí, datum odeslání CV, datum telefonního screeningu (pokud byl), datum pohovoru, dojmy z pohovoru, další informace a samozřejmě výsledek. 
• Je důležité si uvědomit, že první dojem neděláme vkročením do místnosti, kde se pohovor odehrává, ale již předchozí prezentací. A do ní nepatří jen super CV, LinkedIn, ale potřeba také soukromé sociální sítě, které máš veřejné a průběžná komunikace (emaily, telefonáty s HR atd.). To vše vytváří dojem o tobě. Tedy pokud tam pozván/a díky všemu předchozímu budeš.
• Pokud jsme se dobře “prodali” tak, že firma zvažuje pozvat nás na pohovor, je dobré se připravit také na případný mezikrok, kterým může být právě tzv. telefonní screening (či jeho video varianta – ať již s člověkem, nebo s přednahranými otázkami generovanými automaticky). V tomto mezikroku se nejčastěji ověřují základní informace z CV, které lze ověřit velmi rychle touto cestou (např. cizí jazyk). Někdy v této fázi dochází rovnou k vyfiltrování uchazečů, kteří mají příliš vysoké finanční očekávání (např. firma má představu najít někoho v rozmezí 35–48k hrubého a my máme představu 80k). Paralelně se také posuzuje celková verbální komunikace uchazeče (od představení se do telefonu, po reakce, pokud je zaskočen/a nečekanou otázkou).
• Prošli jsme i tímto krokem a jsme už konečně pozváni na pohovor? Super! Tak nyní přichází na řadu detailní příprava. Jde o to si znovu projít web firmy (protože jsme to již v základu měli udělat alespoň letmo minimálně před odesláním CV a motivačního dopisu), její projekty, prezentaci na sociálních sítích, co se o ní píše na jiných webech. Zda lze shlédnout videa jejích zaměstnanců, např. z poslední tech konference. Ano, je to většinou hodně nových informací, proto doporučujeme udělat si poznámky (odrážky typu rešerše) a ty si klidně vzít s sebou vytištěné či připravené otevřené na tabletu. Určitě si zjisti, zda nemáš ve svých kontaktech známé (či známé známých), kteří v dané firmě dělají či dělali. Určitě je užitečné získat informace i od těchto lidí. Každý střípek nám bude skládat celkovou mozaiku z různých úhlů pohledu.
• Seznamy typických otázek najdeš v mnoha variantách na personalistických webech. Ano, je to práce, ale opravdu si zkus na ně písemně, nebo alespoň nahlas, odpovědět. O sobě samých nemluvíme často. A ze zpětných vazeb personalistů víme, že ačkoliv otázky k tobě samotné/mu nejsou žádné tajemství, tak dělají hodně uchazečům o práci těžkou hlavu. Jsou to nejčastěji ty nejzákladnější otázky k osobní značce: co jsou silné stránky, talenty, na jakých projektech a úkolech to můžeš prokázat, kam chceš profesně směřovat, jak se rozvíjíš, s kým rád/a spolupracuješ, za jakých podmínek podáváš dobrý výkon, co tě motivuje atd. Opravdu nejde o otázky “pro forma” – ten, kdo tě nabírá (ať je to personalista, majitel menší firmy, či šéf vašeho budoucího IT týmu) si prostě potřebuje doskládat obrázek o tvé osobnosti.
• Co dál mít s sebou připravené (ať v papírové, nebo online podobě)? Určitě je fajn mít k ruce: 
  1. “přípravu” o firmě,
  2. popis pozice, 
  3. CV a motivační dopis, co jsme přímo do dané firmy posílali, 
  4. seznam otázek, na které se chceme my sami zeptat.
• Seznam otázek doporučujeme mít opravdu vytištěný jako check list – tj. s možností dopsat si odpovědi, které na místě dostaneme. Téměř na všech pohovorech dostaneme v druhé půli možnost se ptát. Naše otázky by měly pokrývat to, co jsme se doposud nedozvěděli: 
  1. o firmě (např. kam míří s novými produkty, jaké technologie nyní či do budoucna chce více a více využívat, v případě start-upů v jaké fázi investice jsou), 
  2. o pozici (např. co přesně budou tvé KPI’s, komu přesně budeš reportovat a jak často, kde přesně bude pracoviště, jakým způsobem se očekává předávání výstupů práce, s kým se dělíš o odpovědnost), 
  3. o tom, co za práci budeš dostávat (od benefitů, po finanční ohodnocení).
• Pohovor může mít více podob. Může být zkombinovaný s úkolem, nebo s AC (assessment centrem), může mít více kol. Zpracování úkolu můžeme očekávat buď na místě během pohovoru, nebo je to jedno z mezikol. Doporučujeme věnovat úkolu velkou pozornost a výsledky odevzdat vždy v termínu a v požadovaném formátu. Pokud jste pozváni na AC, očekávej individuální i skupinové úlohy, které se velmi často zaměřují právě na mapování toho, jak fungujeme na úkolech samostatně a v týmu. Na to se samozřejmě nedá extra připravit (možná si jen nechat popsat zkušenost někoho, kdo již AC absolvoval, a mrknout na web, jaké různé alternativy AC můžeš čekat) – hlavní doporučení je ale určitě být sám sebou. Nikdy totiž nevíme, jaký osobnostní typ firma zrovna do týmu hledá.
• Na některé juniorní technické pozice může být pohovor pouze ověřením toho, co máme uvedené v CV / online, např. na LinkedIn. A zjištění, jaká jsi osobnost a jak funguješ v týmu. Nicméně na většině technických pozic se zjišťuje také odborná technická úroveň. Nejměkčí formou mohou být různé testy ověřující matematické, analytické, kritické a logické myšlení, různé varianty IQ testů atd. Na ty lze trénovat online (např. doporučujeme hledat a zkoušet přímo testy v angličtině, které jsou, zejména v korporátech, nejčastěji). Setkat se můžeš také s otázkami na základní technické pojmy v daném oboru a uvedení příkladů (zda opravdu rozumíš podstatě). Je dobré se také podívat na trendy v oblasti, která tě zajímá. V češtině najdeš asi nejvíce testů na technické hardskills na jednom místě na StartupJobs. Nicméně upozorňujeme, že pod pojmem “juniorní úroveň znalostí” si každá firma představuje trochu něco jiného.