Tvoříme příběhy

Mariola Janiczková: Moje cesta k IT

Od auditů k datům

S blížícími se Vánoci přinášíme další příběh o cestě k vysněné práci v IT. Tentokrát se s námi o svou cestu podělila Mariola Janiczková. Mariola je „typický příklad“ ženy, které šla matematika, ale vlastně ji nikdy nenapadlo zkusit studovat informatiku. A tak šla na ekonomku. Nakonec se ale dopracovala k datové analytice. Pojď si přečíst, jak se to celé seběhlo :). 

„Vždycky jsem patřila k lidem, kteří se takzvaně hledali. Nikdy jsem neměla vysněné povolání, přesně danou vizi pro budoucnost a otázka ‚Kde se vidíte za 5 let?‘ mě naprosto děsila.“

Životem jsem tak nějak proplouvala, nebo ještě lépe nechala jsem se nést proudem. Naštěstí (nebo bohužel) mi vždycky šlo učení a ve škole jsem nikdy neměla problémy. Ve všem jsem byla tak nějak dobrá, ale v ničem ne natolik, aby to bylo výjimečné. Bavily mě jak humanitní vědy, tak i čísla, psala jsem povídky a chodila na matematické olympiády. Vystudovala jsem ekonomku v Brně a když jsem si šla pro diplom, ani ve snu by mě nenapadlo, že bych někdy mohla pracovat v IT. Jedním z důvodů bylo i to, že můj přítel byl vývojář a měla jsem tak v IT spoustu kamarádů, takže jsem měla v hlavě vytvořený jasný obraz programátora-kluka, do kterého jsem já rozhodně nezapadala. 

Img 0570

Už při škole jsem začala pracovat ve finančním auditu a po promoci jsem v něm zůstala. Strávila jsem skoro 2 roky studováním a kontrolováním finančních výkazů. I když jsem si díky tomu uvědomila, že mě opravdu baví víc ta čísla a analýza, zároveň jsem přišla na to, že stejně jako náplň práce je pro mě důležité i to, v jaké firmě pracuji a jaká je její vize. V tom mi moje práce úplně neseděla. Než jsem se nad tím stihla více zamyslet a možná poprvé v životě zkusit přijít na to, co bych chtěla v životě opravdu dělat, přišla změna. Odjela jsem do Velké Británie právě se zmiňovaným přítelem-vývojářem, který si v Londýně našel práci. Žít v Anglii byl vždycky můj sen a tohle byla jedinečná šance si ho splnit. Tak se zrodilo jedno z nejspontánnějších a nejrozporuplnějších rozhodnutí v mém životě. Najednou jsem byla v Londýně, bez práce, bez přátel a rodiny a s klasickou českou angličtinou, čili vypilovaná gramatika, ale schopnost opravdu mluvit nulová. Vůbec jsem si nevěřila a byla ráda za první pracovní nabídku, kterou jsem dostala. Začala jsem pracovat pro CzechInvest – vládní agenturu podporující investice v Čechách. I když ta práce samotná nebyla zpětně vůbec pro mě, dala mi dvě hrozně důležité věci. Za prvé jsme hodně pracovali se startupy a já se poprvé dostala do kontaktu s opravdu zajímavými lidmi, kteří si plnili sny a dělali naprosto úžasné věci. Za druhé díky své práci jsem se ocitla na svém prvním DataGirls workshopu

Img 9849

Můj první Czechitas event byl naprosto přelomový. Pamatuju si, že jsem na něj původně ani nechtěla jít a plán byl odejít po první přestávce. Nakonec jsem samozřejmě zůstala na celý workshop, prošla si kurzem Tableau a SQL, slyšela příběhy lidí, kteří v datech pracují.

Od té doby jsem měla jasno – konečně jsem našla něco, co by mě mohlo bavit a v čem bych mohla být dobrá, konečně jsem před sebou viděla jasnou představu toho, co bych mohla dělat a čím bych mohla být prospěšná. Byl to ale jenom začátek. Cesta od tohoto rozhodnutí k mému prvnímu pracovnímu dni datové analytičky trvala víc než rok a nebyla vůbec jednoduchá. Chodila jsem normálně do práce a k tomu se po večerech a o víkendech sama učila SQL, Python, zkoušela nejrůznější vizualizační nástroje, chodila na meetupy a workshopy, četla kvanta článků, abych se vůbec naučila terminologii a vylepšovala životopis. Za tu dobu jsem o sobě tisíckrát pochybovala, stokrát jsem se na všechno chtěla vykašlat. Minimálně jednou za týden si musela celý rozhodovací proces projít znovu a ujistit se, že je opravdu dobrý nápad začít znova v úplně novém oboru, ve kterém nemám žádnou praxi ani potřebné vzdělání, a který je hlavně dominantně mužský. 

První pohovor byl katastrofální a říkala jsem si, že už na žádný další nepůjdu, ale naštěstí jsem to nedodržela a každý další byl o trochu lepší. 

Img 20170622 073604

V červenci letošního roku jsem dostala nabídku na práci snů v úžasné firmě a od září pracuju jako datová analytička ve fintech startupu Tandem. Ve zkratce děláme čistě digitální banku a náš cíl je zbavit lidi stresu spojeného s řešením financí a pomoct jim dělat chytrá ekonomická rozhodnutí. Jako datová analytička pracuji napříč teamy – někdy je mě potřeba v marketingu, někdy ve vývoji a někdy ve financích. Pořád se učím, každý den mám před sebou nové výzvy a moje firma je skvělá v tom, že mi pomáhá se neustále posouvat a růst. Důkazem může být i to, že po prvním měsíci v nové práci jsem začala mentorovat stážistku, která v datech taky úplně začíná, takže se učím tím nejlepším možným způsobem – učením druhých. Můj osobní cíl je teď zdokonalit se v Pythonu natolik, abych mohla jednou přejít do Data Science. 

Pokud bych mohla holkám a ženám, které podobnou cestu zvažují, něco poradit, byly by to tyto tři rady: 

  1. Zapomeňte na všechno, co jste kdy slyšely nebo věděly o IT. Odhoďte všechny stereotypy, zapomeňte na vtipy o asociálních ajťácích, vykašlete se na hlášky typu: tohle není pro holky a holky tomu nemůžou rozumět. Není to pravda. Pokud si dokážete udržet otevřenou mysl, máte z velké části vyhráno. IT je nádherně různorodý obor a uplatnění v něm mohou najít lidé s nejrůznějšími schopnostmi a vlastnostmi. 
  2. Nevěřte na zázraky, ale věřte na tvrdou systematickou práci, která přináší výsledky. Programování se dá naučit, data se dají naučit, grafika nebo UX se dá naučit. Ne za týden a možná ani za rok, ale čas, který teď investujete samy do sebe, do svého vzdělání a do své kariéry, se vám v budoucnu tisíckrát vrátí.  
  3. Sdílejte. V rámci Czechitas i mimo ně. Všude kolem je plno chytrých, talentovaných a naprosto vyděšených holek, které pravděpodobně procházejí tím samým, co vy a sdílení problémů přináší sdílená řešení. Najděte si někoho, kdo vás bude podporovat a kdo vám pomůže ve chvílích, kdy o sobě budete nejvíc pochybovat. Hned se po té trnité cestě, kterou jste se rozhodly vydat, půjde mnohem líp. A věřte mi, stojí to za to.“          

- Mariola Janiczková

Líbil se ti příběh Marioly, uvažuješ o změně zaměstnání a láká tě IT? Neváhej a ozvi se naší Adéle.