Datové analytičky

Účastnice VI. Digitální akademie: „Našla jsem svoji srdeční záležitost“

Zuzana Tučková není typ člověka, který by se nudil.

V minulosti pracovala jako projektová manažerka a následně jako manažerka zahraničního obchodu. Nyní je na rodičovské dovolené, ale stejně jako jindy v životě nesedí doma se založenýma rukama.

Kromě radostí ze dvou synů (3 a 5 let), štěněte border kolie a novostavby domu si tak ještě užívá lektorování angličtiny a příležitostnou projektovou práci. K tomu všemu Zuzce momentálně přibyla Digitální akademie, tříměsíční intenzivní kurz datové analýzy, která spolehlivě vyplnila veškerý její zbývající čas. Zeptali jsme se jí na několik otázek.

Zuzano, jak jsi se vlastně dozvěděla o Digitální akademii (DA)? Proč ses rozhodla ji studovat?

„Ke studiu DA mě přivedla série řady kroků, rozhodnutí, ale i několika šťastných náhod. Ačkoli jsem studium VŠ ukončila s vedlejší specializací na fakultě informatiky a statistiky a pracovně jsem působila převážně v IT společnostech, nikdy jsem nesebrala dostatek odvahy zakotvit na čistě IT pozici – to prostě „nebyla práce pro holky“. Oči mi vlastně otevřely naše dvě děti, které se od rána do večera něco nového učí, vybírají si záliby, kterými naplňují svůj den – a to je činí šťastnými. Jako protiklad pak stály davy dospělých lapených v práci, která je nebaví, dělat ji nechtějí, ale přesto mají pocit, že ji dělat musejí.

Nejsem typ člověka, který by čekal, až co čas přinese – ráda jdu svému osudu naproti. Když se pak pomalu ale jistě začal blížit konec rodičovské dovolené a s ním i můj návrat do práce, vzala jsem to jako možnost se zastavit, zamyslet a pokusit se najít takovou, která mne bude naplňovat a bavit a která bude zároveň mým koníčkem.

Moje cesta k DA Czechitas vedla postupně od profesní diagnostiky, přes testing, kurzy MS Office, první pokusy v HTML až po nespočetné množství hodin domácích pokusů v SQL a Pythonu, kdy jsem si uvědomila, že to je opravdu to, co chci dělat. O DA jsem se dozvěděla po zuřivém pátrání na internetu (Přece není možné, že bych v tom byla sama!) přesně dva dny před uzávěrkou přihlášek, což byl přesně ideální čas, kdy začít sepisovat motivační dopis a natáčet video.“

Co jsi se už naučila? A jak jsi s průběhem Akademie spokojená?

„Nové informace se na nás v DA hrnou ze všech stran, což je pro mne po snaze učit se sama doma po večerech (rozuměj po hodinách googlení a stovkách pokusů a omylů) obrovský posun. 

100319 Czechitas Da Small 00048

Neskutečně nám pomáhají všichni lektoři, mentoři i koučové. Doslova každý je ochoten podělit se o své know-how a výuce (případně pomoci s našimi úkoly a projekty) věnují nezanedbatelnou část svého volného času, čehož si nesmírně vážím. Momentálně máme za sebou základy programování v Pythonu, SQL, práci s Keboolou, Tableau, Power BI, Jupyter nb. a spoustu dalšího. Mám pocit, že každá další nabytá vědomost mi otevírá tisíce dalších dveří, kterými je možné se ubírat, což je fantastické a šílené zároveň – aneb Sokratovo „Vím, že nic nevím.“ rázem nabývá nových rozměrů.“

Příprava ti musí zabírat nějaký čas – jak se ti daří sladit rodinu a studium? A už víš, jaký budeš dělat závěrečný projekt?

„Na závěrečném projektu spolupracujeme se skvělým týmem společnosti Rekola. Je výborné, že nově nabyté teoretické znalosti můžeme hned uplatnit v praxi.

Studium a práce na projektu, to vše doplněné o téměř denní dojíždění do Prahy, zabírá v podstatě veškerý můj volný čas. Ukrajuji ze spánku, kde se dá (a leckdy i kde se nedá). Sladit studium a rodinu je místy obtížné a samozřejmě by to nebylo možné bez dostatečné opory v rodině a okolí. Na druhou stranu chápu DA jako příležitost naučit se pracovat s omezeným množstvím času, vycházet si v rodině i v týmu vstříc, vypilovat prioritizaci a procvičit si delegování a timemanagement. 

Ačkoli jsem se zpočátku bála, že takové pracovní nasazení nebude možné po celou dobu zvládnout, působí na mne Akademie jako můj osobní dobíječ baterek. Dělám to, co mne baví, snažím se porozumět záludnostem dat, překonávám výzvy, a proto si často ani neuvědomím, že pracuji dlouho do noci.

Také jsem ráda, že jsem poznala spoustu holek, které jsou na tom stejně jako já. Které sebraly odvahu, opustily jistá a pohodlná místa a vykročily novým směrem. Každá z nás má za sebou jedinečný, inspirující příběh, který vedl až do Digitální akademie.“

Nově získané vědomosti si přímo říkají o nějaké zúročení – neuvažuješ o nové práci? Nebo máš už nějaké pracovní nabídky?

„Uplatnění v IT je v podstatě mým hnacím motorem už od začátku Akademie, takže o nové práci určitě uvažuji. Je mi jasné, že budu muset pracovat s limity ať už rodinnými, nebo místními (bydliště na Liberecku), ale jsem pevně přesvědčena, že ve chvíli, kdy udělám vše, co je v mých silách pro splnění svého snu, dají se kola do pohybu. Jsem šťastná, že se mi podařilo najít pracovní oblast, ve které je mi opravdu dobře a kde je mou motivací práce samotná stejně jako nekonečné možnosti dalšího vzdělávání.“

Na závěr jedno poselství – co bys vzkázala matkám, které jsou v podobné situaci? Doporučila bys jim DA?

„Nebojte se a jděte do toho! Digitální akademie je náročná, plná výzev a probdělých nocí, ale rozhodně stojí za to. Budete okolo sebe mít spoustu lidí, kteří budou ochotní vám poradit, pomoci, podělit se o své zkušenosti i čas. Přeji vám, abyste našly svou srdeční záležitost – jako já.“